Brněnské nevěstky

19. února 2018 v 10:54 | MarijaKes |  Přečetla jsem
Historický román Nadi Horákové nás opět zavede do města Brna, které se stalo hlavním městem markrabství moravského. Ocitneme se v roce 1353 za vlády markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, bratra krále Karla IV. Román je podložen skutečnými událostmi, k nimž se autorka dopracovala studiem historické literatury a dokumentů.

I Brno má své prostitutky, ženy na pokraji společnosti, vlastně tu nejnižší a nejopovrhovanější vrstvu obybatelstva spolu s žebráky, zloději a vrahy. Šestitisícové město obývané nejen chudinou, ale měšťany, patriciji a šlechtou trpí tyto ženy za branami města na kopci zvaném Puhlík, kde nejen přebývají, ale poskytují i své služby. Přesto jsou ve městě dva hampejzy, které spravuje stará Háta a kde si nevěstky přijdou na mnohem slušnější peníz, než bídné děvky na Puhlíku, kde mnohdy dostaly i místo platby bití. Ale život se s nikým nemazlí.

Příběh plný zvratů, napětí, lásky i nenávisti se začíná nálezem umírající rodičky a dítěte v lese, když se markraběnka vrací z nákupu štěňat lovedkých psů jako dárek pro návštěvu, kterou čekali v markraběcím paláci. Umírající dívka dítě zabalila do pleny, která nyla označena rodovým znakem nejbohatšího patricijskoého rodu a sama nevypadala na prostitutku. Přesto se pátráním ukázalo, že na Puhlíku bydlela vlastně uschována a někdo jí tam nosil jídlo. Těhotná tedy čekala dítě s někým bohatým, který ji na Puhlíku ukryl.

Marek z Erlachu, přítel markraběte, při svém pátrání na Puhlíku přespal v pokoji nebohé rodičky, aby se dověděl, kdo brzy ráno nosí jídlo těhorné dívce. A tak se rozvíjí příběh, který přečtete jedním dechem. Příběh o utrpenéí, cti, haně, příběh, propojený s dalšími osudy nevěstek i patricijek. Jedna z nich byla obviněna, že nechala zabít svého muže pasíře.....

Markraběnka se dověděla spoustu píběhů z těžkého života nevěstek na Puhlíku a úniku spousty peněz, které by do městské pokladny plynuly z dvou nevěstinců, které odváděly peníze majiteli a on jen zlomeček toho do městské pokladny.
Markraběnka udělila nevěstkám status, kterým jim bylo řemeslo povoleno ve čtyřech domech se správou, která podléhala městu a domy musely odvádět pevnou částku do pokladny. Tím získaly ženy i jakousi ochranu a práva s bydlením a stravou ve veřejných domech.

Patricijské rody si na rozdíl od šlechty zakládaly na cti a nesnesly žádné provinění proti právu ve své rodině. V knize se dovíme i o tehdejších trestech za zločiny i menší prohřešky. ....

Nechala Žofie zabít svého manžela pasíře?
Byl Adam, dítě narozené v lese, synem patricijského otce, narozen jako dítě manželské či ne?
Jaký osud potká svobodnou a nezávislou pradlenu a její sestru provdanou na statku?

Příjemné počtení přeji.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 19. února 2018 v 19:12 | Reagovat

Jistě zajímavé čtení. :-)

2 MarijaKes MarijaKes | 23. února 2018 v 10:37 | Reagovat

Jarmilko, jsou to knihy, které hltám jedním dechem. Brzy přijde jaro a na čtení nebude tolik času. Ale měla bych trochu změnit žánr. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama