Rozbitá láska

7. ledna 2017 v 22:53 | MarijaKes |  Poezie



Už horké slzy halil saténový šál
dávno ses do jejích očí nedíval
zapomněl jsi na laskavá slova
nic už ti neříká slůvko doma

Z rozbitých zrcadel se dívá strach
a hořký dech zachytil se na řasách
kdypak jsi naslouchal srdci jejímu
a bál ses promarnit každou vteřinu

Rozbité zrcadlo, poraněný vztah
už z perónu odjíždí poslední vlak
Špinavé okno a za ním její tvář
snad rychle zapomene že byl jsi lhář
Že kradl jsi teplo z jejích dlaní
že už tu tvář šál saténový halí
aby v něm ukryla vzpomínku krvavou
a měla zas nebe a slunce nad hlavou
a sklánět se mohla nad vodní hladinou
vždyť tohle zrcadlo ruce už nerozbijou

Možná se voda občas trochu zčeří
však obrazům řeky lépe se věří...
Teď hrají si vlky s leským saténem
a v tónech radosti budí se nad ránem
žana co našla další malou vrásku
a s novým zrcadlem čistou lásku...

(Z vlastní tvorby 2009 )

obrázek z internetu




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | E-mail | Web | 7. ledna 2017 v 23:35 | Reagovat

To je nádhera, Majko!
Krásné dojemné verše, až mi slzy vyhrkly!
Obrázek jsi k nim vybrala kouzelný. ♥ :-)

2 Iva Iva | E-mail | Web | 8. ledna 2017 v 22:30 | Reagovat

Pěkné verše i obrázek. :-)

3 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 9. ledna 2017 v 2:49 | Reagovat

to znám

4 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 9. ledna 2017 v 2:59 | Reagovat

[3]: spřátelíš?

5 MarijaKes MarijaKes | Web | 9. ledna 2017 v 10:36 | Reagovat

[1]: Já už jsem ten typ, že neumím psát radostnou poezii. No, ne že by se tomu dalo říkat poezie, ale spíš v období smutku buď mého nebo i někoho blízkého píšu snadněji. Tak to bylo i se smuteční řečí pro maminku na rozloučení. Napsala jsem ji za noc, což je velmi rychle, protože nemusela být nějak více upravována a promítla jsem do ní celý maminčin život. Dala jsem ji ke schválení bratrovi a ten nic neměnil a pochválil mne. Kdyby mne ale někdo poprosil o sestavení řeči pro jeho rodiče, kterého jsem třeba znala, ale neměla jsem k němu ten hluboký cit, tak bych to nedokázala napsat. ;-)

6 MarijaKes MarijaKes | Web | 9. ledna 2017 v 10:37 | Reagovat

[2]: Děkuji Ivo.

7 MarijaKes MarijaKes | Web | 9. ledna 2017 v 10:38 | Reagovat

Asi každý v životě zažil trpké chvíle ve vztazích buď na vlastní kůži nebo v blízkém okolí. Škoda. :-(

8 MarijaKes MarijaKes | Web | 9. ledna 2017 v 10:41 | Reagovat

[4]: Byla jsem se podívat na tvůj blog, určitě se přijdu podívat i příště, jen na mne působí hodně depresivně. Já jsem občas něco podobného zažívala, ale nyní se dívám na život v lepším světle. Možná je to věkem. Čím více se blížíme konci, tím méně s ním laškujeme a tím více si životních hodnot vážíme a chceme ho prožívat. Černým myšlenkám je potřeba se vyhýbat. :-)

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 9. ledna 2017 v 12:00 | Reagovat

[5]: Tohle naprosto chápu, Majko, takových tvůrců je víc. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama