Křížek na Soláni

5. října 2016 v 0:47 | MarijaKes |  Střípky ze života
Kousek pod vrcholem Soláně, beskydského kopce, stojí u cesty křížek. To místo mi učarovlo. Nechodím tam často. Vlastně jsem tam byla jen párkrát. Mám však to místo v srdci. Tam dole v údolí je vesnice, ve které se narodila moje maminka. Kdybych byla spisovatel, napsala bych knížku o osudu její rodiny, o obyčejných lidech s neobyčejným srdcem.


Nejstarší Marii bylo deset let, Lidušce šest, Frantině čtyři a Stázičce dva roky, když jim zemřela maminka. Doba byla těžká a táta by jako pánský krejčí sám děvčata neuživil. Musel odejít za jiným výdělkem, stavěl například tunely u Adamova a pracoval i v Německu. Svého staříčka jsem poznala jako velkého dříče. Dřel vždycky, aby mohl zaplatit lidem, kteří si děvčata rozebrali a vychovávali jako schovanky. Jen ta nejstarší vyrostla v dětském domově. Jejich tatínek nedovolil adopci a děvčatům výchovu platil. I když jedna vyrůstala v Rožnově pod Radhoštěm, druhá v Novém Jičíně, moje maminka v Brně a ta nejstarší v domově, ale nevím ve kterém, ze všech se staly učitelky. :) Že by proto, aby měly o prázdninách volno a mohly se scházet? Mohly se scházet jako dřív, na pár dní se vidět i s tatínkem. To asi ne. A stejně je osud zase rozdělil......, aby se mohly po letech opět obejmout.






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Libby Libby | E-mail | Web | 5. října 2016 v 6:26 | Reagovat

Krásné fotky našeho valašska, příběh je smutný ;-) Bohužel i takové osudy byly a jsou ...

2 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 5. října 2016 v 9:00 | Reagovat

Kdo ví, co čeká na naše děti a vnuky. Já jsem na tu fotku narazila včera večer a vzpomněla si, že teta Máňa si přála po smrti rozprášit popel na vrcholu Soláně. Tak se také stalo. Křížek nebo desku nemá, to se nesmí, ale však stojí křížek opodál.

3 Iva Iva | E-mail | Web | 5. října 2016 v 19:40 | Reagovat

Nádherný kraj. Smutný příběh to je, ale nakonec děvčata dobře "dopadla". :-|

4 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 6. října 2016 v 19:11 | Reagovat

[3]: Maminka se nakonec ocitla až v hlubokém západním pohraničí a na Valašsko se vrátila a už trvale zakotvila až ve svých 33. letech. Pak už se mohla se sestrami vídat častěji. A její tatínek u jedné ze sester dožil krásných 93. let. Ještě v 80. chodil vypomáhat do JZD. Už jsou sestry jen dvě.

5 Maryša Maryša | E-mail | 28. října 2016 v 11:02 | Reagovat

Krásný výhled od toho Křížku, nádherný kraj, příběh smutný, ale děda byl opravdu velký dříč, když takhle děvčata podporoval :-) Maryša :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama