Pro jméno a čest

23. února 2018 v 10:35 | MarijaKes |  Přečetla jsem
Historický román Nadi Horákové je další knihou, která mi dělala společnost v posteli mezi horečkou a kašlem. Do historie se s autory vracím ráda, to už mnozí mohli postřehnout. Díky Nadě Horákové jsem se ocitla v poslední čtvrtině 13. století za vkády Přemysla Otakara II. v době, která přeje půtkám a nepokojům....



Zákony jsou neúprosné. Dědická práva tvrzí a statků jsou na straně prvorozených synů a manželské svazky možné jen mezi lidmi stejné společenské vrstvy. Ale láska si nevybírá a tak na svět příchází levobočci, nemanželské děti... Na tvrz se hledají urozené nevěsty....
Rozvíjí se příběh o cti a nenávisti, o zatajených dvojčatech pro záchranu pravého dědice........



 

Brněnské nevěstky

19. února 2018 v 10:54 | MarijaKes |  Přečetla jsem
Historický román Nadi Horákové nás opět zavede do města Brna, které se stalo hlavním městem markrabství moravského. Ocitneme se v roce 1353 za vlády markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, bratra krále Karla IV. Román je podložen skutečnými událostmi, k nimž se autorka dopracovala studiem historické literatury a dokumentů.

I Brno má své prostitutky, ženy na pokraji společnosti, vlastně tu nejnižší a nejopovrhovanější vrstvu obybatelstva spolu s žebráky, zloději a vrahy. Šestitisícové město obývané nejen chudinou, ale měšťany, patriciji a šlechtou trpí tyto ženy za branami města na kopci zvaném Puhlík, kde nejen přebývají, ale poskytují i své služby. Přesto jsou ve městě dva hampejzy, které spravuje stará Háta a kde si nevěstky přijdou na mnohem slušnější peníz, než bídné děvky na Puhlíku, kde mnohdy dostaly i místo platby bití. Ale život se s nikým nemazlí.

Příběh plný zvratů, napětí, lásky i nenávisti se začíná nálezem umírající rodičky a dítěte v lese, když se markraběnka vrací z nákupu štěňat lovedkých psů jako dárek pro návštěvu, kterou čekali v markraběcím paláci. Umírající dívka dítě zabalila do pleny, která nyla označena rodovým znakem nejbohatšího patricijskoého rodu a sama nevypadala na prostitutku. Přesto se pátráním ukázalo, že na Puhlíku bydlela vlastně uschována a někdo jí tam nosil jídlo. Těhotná tedy čekala dítě s někým bohatým, který ji na Puhlíku ukryl.

Marek z Erlachu, přítel markraběte, při svém pátrání na Puhlíku přespal v pokoji nebohé rodičky, aby se dověděl, kdo brzy ráno nosí jídlo těhorné dívce. A tak se rozvíjí příběh, který přečtete jedním dechem. Příběh o utrpenéí, cti, haně, příběh, propojený s dalšími osudy nevěstek i patricijek. Jedna z nich byla obviněna, že nechala zabít svého muže pasíře.....

Markraběnka se dověděla spoustu píběhů z těžkého života nevěstek na Puhlíku a úniku spousty peněz, které by do městské pokladny plynuly z dvou nevěstinců, které odváděly peníze majiteli a on jen zlomeček toho do městské pokladny.
Markraběnka udělila nevěstkám status, kterým jim bylo řemeslo povoleno ve čtyřech domech se správou, která podléhala městu a domy musely odvádět pevnou částku do pokladny. Tím získaly ženy i jakousi ochranu a práva s bydlením a stravou ve veřejných domech.

Patricijské rody si na rozdíl od šlechty zakládaly na cti a nesnesly žádné provinění proti právu ve své rodině. V knize se dovíme i o tehdejších trestech za zločiny i menší prohřešky. ....

Nechala Žofie zabít svého manžela pasíře?
Byl Adam, dítě narozené v lese, synem patricijského otce, narozen jako dítě manželské či ne?
Jaký osud potká svobodnou a nezávislou pradlenu a její sestru provdanou na statku?

Příjemné počtení přeji.




Ženy na pranýři

18. února 2018 v 6:00 | MarijaKes
Autorka Naďa Horáková poutavě líčí příběh měšťanských rodin i rodiny kata Haji v období od února do června roku 1353. Je inspirovaný událostmi, které se tehdy staly v Brně, avšak seznámíme se i s dějinami Čech a Moravy za vlády Karla IV. Knihu z cyklu Mocní a ubozí markrabství moravského doporuřuji těm, kteří mají zájem o poutavé vyprávění a seznámení s tehdejšími zákony a zvyklostmi.

Petr Smelclin se vrátil z Itálie, kde několik let pobýval obchodně i s celou rodinou. Neznalý všech souvislostí provdal svou šestnáctiletou dceru starému vdovci Fereovi, který svou mladou manželku stále jen bil, kopal, vláčel za vlasy a zacházel s ní velmi špatně v souladu s tehdejšími zákony, že manžel si se svou ženou může dělat co chce. Matka jednou však z okna zaslechla jedno bití a snažila se Kateřinu vysvobodit ze spárů krutého manžela. Dívka již byla samá modřina a šrám. Podařilo se jí utéci, ale to zase bylo podle zákonů považováno za únos, který se těžce trestal. Patricijky však vymyslely lest, jak Kateřinu zahránit.
Kat, člověk na pokraji společnosti, měl se svou ženou Klárou dvě děti, když Klára umírala na zákeřnou horečnou nemoc šarlach. Kat se slitoval nad odsouzeným zlodějem a slíbil mu milosrdnějůší smrt a ten mu za to prozradil, kde se již 5 let skrývá poklad, který uloupili s dalšími kumpány dominikánům. Kat svůj slib splnil, nakazil vězně šarlachem, ale nebyl si jist, zda se vězeń nevyspovídal kvězi. Klára zemřela a kar ji pochoval na místě, kam se smrtelník neodváží a kam se musí pochovat nečistá katova rodina spolu s odsouzenými, na katův pahorek za městem.

V té době řešili radní i případ tkalcovy ženy Magdaleny, kterou udala její služebná Bětka, že usmrtila svého manžela bylinkami. Magdalenin manžel ji již těžce nemocný prosil o pomoc a smilování, avšak Magdalena nechtěla. přesto to nakonec udělala, aby nevyšlo najevo ještě před skonem tkalce, že je těhotná. To však věděla katova žena Klára, ke které si Magdalena chodila vždy pro byliny. Klára to svěřila před smrtí svému manželovi a kat se rozhodl, že pojme Magdalenu za ženu a tím ji zachrání před jistou smrtí setnutí hlavy mečem. Přesto však majetek po tkalci nemohla Magdalena sdědit, protože byla vražednice. Ale když se ukázalo, že nosí pod srdcem tkalcovo dítě, bude dědit ono dítě. Bětka však opět zpochybnila otdovství a označila tkalcovu ženu za cizoložnici. Věc opět řešil soud. Kat však své ženě doporučil, aby si stála za svým, že dítě je tlakcovo a aby křivě přísahala a dítě z cizího lože zachránila. Bětka tak končí za pomluvu na pranýři a je na rok vykázána z Brna. Odejde ke svým rodičům.

V Brně se objeví pomocník inkvizitora a hledá poklad uloupený před 5 lety a nevěří, že vězeň zemřel aniž by se vyzpovídal knězi. Kněze mučí, ale nic z něho nesotane a neštítí se teda ani vraždy onoho kněze a dítěte, které mu předtím pomohlo kněze vylákat do staré boudy za město. Kat inkvizitora zná ještě z Olomouce, je to bratr jeho odjakživa milované dívky, která se provdala do Brna a on tam pak kvůli ní přijel. Svou ženu Kláru měl rád, ale s Hedvikou udržoval i nadále poměr. Kat nebyl vždycky katem, ale právě rodina Boleslava (inkvizotorova písaře) zničila jeho rodinu a on byl nucen si vzít katovu dceru a stát se katem. K jeho povinnostem patřilo i vyvážení jímek. Práce špinavá, kterou by nikdo jiný nedělal a tak věděl, že vyzvednout ukrytý poklad bude jen v jeho možnostech. Tak se také stalo. Peníze si ponechal, ale součástí pokladu byla i královská koruna Karla IV. kterou inkvizitor tak urputně hledá, aby si ji král mohl vzít při svatbě své dcery. Korunu si karel dal do úschovy k dominikánům, odkud byla ukradena. Tuto korunu kat předal inkvizitorovi. Zároveń se mu také podařilo stát se z kata váženým měšťanem, jelikož při porodu zemřela jeho žena a zanechala syna, kterého Hajo, Hanz z Olomouce vychovával. Za ženu si vzal svou dávno milovanou Hedviku, se kterou vyvhoval i své děti i syna Boleslava. Aby však jejich štěstí nebylo ničím rušeno, musel se Hajo, nyní už jako vážený měšťan dopustit ještě jednoho zločinu. Bětka totiž hrozila, že bude stále v Brně ukazovat prstem na pancharta tkalcovy ženy a nedá mu pokoj.

Rodinné vztahy Přemyslovců a Lucemburků se odehrávají na pozadí románu a jsou neméně zajímavé. Nebylo tenkrát nijak zvláštní, když se 13ti letá dívka provdala a nebo rodiče zasnoubili dívenku v šestinedělí....., snoubila se panství, láska a touha nebyla vůbec důležitou pro sňatek a tak i city některých přetrvávaly a milenci se nestýkali, nemluvili spolu, jen se mohli setkávat pohledem v kostele.








Další články


Kam dál

Reklama